Najdu tě vílo?
Černá zář, kamenitá cesta
Zrudný monstrum, přátelská gesta
Problému spousty, život který upadá
Kdy slunce u mě ráno zapadá
Pak přišla chvíle, kdy mrtvý byl raději
Stal se zazrák, spatřil jsem naději
Před očima se objevila malá skála
Kam vstoupit se moje duše bála
Jemná slova ze skal se ozývala
Dávala mi odvahu, statečným mě nazývala
Na malém kmeni seděla krásna víla
Která mě provázela, kdy mě naplnila síla
Vyšel jsem z jeskyně štastnější
Kdy celý svět mi byl jasnější
Hledal jsem jí, po tom dlouhém čase
Toužil jsem jí vidět zase
Nebyla ale tu
Malá víla zmizela, nemohl jsem jí poděkovat
Hledal jsem jí všude, po celém světe, ve své duši
Nenacházel jsem jí, má víla mě opustila
Kořeny do mého smutku zapustila...
Smutné srdíčko
Plakalo srdíčko,
Plakalo moc,
To druhé mu chybělo,
Tak strašně moc.
Plakalo srdíčko,
Plakalo dlouze,
Kdepak je konec dnes,
Vzájemné touze.
Plakalo srdíčko,
Vzpomínky se vrací,
Pročpak se láska vždy,
Tak rychle ztrácí?
Pláče tu srdíčko
A žalem puká,
Snad se mu nabídne,
Pomocná ruka.
Pláče tu srdíčko,
Komupak patří?
Jen motýl smrtihlav,
Křídly prach větří.
Smutek
Chci jen jedno přání mít,
Konečně už s tebou být.
Zas být šťastná ve svém žití,
Tebe poblíž sebe míti.
Jenže tenhle krásný sen,
Rozplynul se v jeden den
Tvoje láska patrří jiné
A mé srdce nad tím hyne.
Nejlepší kámoškou mě dál nazýváš,
Mého smutku si vůbec nevšímáš.
Snad jsi mojí lásku ani neviděl,
Když za nocí jsi se mnou bděl.
Všichni okolo to vidí,
Ale chápe jen pár lidí,
Že moje srdce sis na vždy vzal,
Aníž bys mi to tvoje dal.
Milovat někoho a přitom mu to nesmět řící, je jako u studánky stát a stejně žízní umírat.